Výmarský ohař
FÉDÉRATION CYNOLOGIQUE INTERNACIONALE (FCI) SECRÉTARIAT GÉNÉRAL: 13, Place Albert I - B 6530 THUIN (Belgie) | |
Standard FCI č. 99/ 13.02.2002/ (překlad z němčiny)
VÝMARSKÝ OHAŘ (WEIMARANER) | |
Země původu | Německo |
Datum zveřejnění platného originálního standardu | 27.02.1990 |
Uplatnění | Všestranný lovecký pracovní pes (ohař) |
Klasifikace | skupina 7 ohaři |
sekce 1.1 kontinentální ohaři, typ "braque" s pracovní zkouškou | |
STRUČNÝ PŘEHLED HISTORICKÉHO VÝVOJE | |
O vzniku výmarského ohaře hovoří mnoho teorií. Jisté je jen to, že výmarský ohař, který měl tenkrát ještě hodně krve lovčího psa, byl již v první třetině 19. století držen na dvoře zu Weimar. V polovině století, tj. před začátkem našeho čistokrevného chovu, byl chov téměř výhradně v rukou profesionálních myslivců a hajných ve středním Německu, jejichž chov byl založen pouze na výkonu. Jednalo se zejména o oblast v okolí Výmaru a o Durynsko. Jakmile přestal existovat lovčí pes, zkřížili tito chovatelé své psy také se stavěcím psem a na potomcích těchto křížení dále chovali. Plemeno se plánovitě chová a registruje do plemenné knihy zhruba od roku 1890. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem století objevila - ačkoli jen ojediněle - také dlouhosrstá varieta. Výmarský ohař se od doby své registrace do plemenné knihy choval jako čistokrevný pes - nedotklo se jej tudíž v podstatě přikřížení cizích plemen, zejména pointrů. Výmarský ohař tak pravděpodobně představuje nejstarší německé plemeno ohařů, které se již zhruba sto let chová na základě čistokrevného chovu. | |
CELKOVÝ VZHLED | |
Středně velký až velký lovecky upotřebitelný pes. Pracovní pes, s hezkou formou, silný, se silně vyvinutou muskulaturou. Pohlaví psa resp. feny má být jasně vyjádřenou. | |
DŮLEŽITÉ PROPORCE | |
► Délka trupu ke kohoutkové výšce - cca. 12:11 ► Délkové proporce hlavy: délka od špičky nosu k začátku čela poněkud delší než délka od začátku čela k týlní kosti ► Hrudní končetiny: vzdálenost loktů ke středu záprstí a vzdálenost loktů ke kohoutku je zhruba stejná. | |
CHOVÁNÍ/CHARAKTER (POVAHA) | |
Mnohostranný, snadno ovladatelný lovecký pes, s vyrovnanou povahou a vášní pro lovecké upotřebení, se systematickým a vytrvalým vyhledáváním, nikoli však nadmíru temperamentní. Čich pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a kořistnický, též ostražitý, ne však agresivní. Spolehlivý ve vystavování a při práci ve vodě. Pozoruhodná tendence k práci po střelbě. | |
HLAVA | |
Mozkovna
Lebka V souladu k výšce těla a obličejové části hlavy. U psa je širší než u feny, u obou pohlaví však poměr šířky mozkovny k celkové délce hlavy vykazuje dobrou proporci. Ve středu čela prohlubeň. Týl lehce až mírně vystupuje. Za očima dobře viditelná lícní kost.
Stop Stop velmi nevýrazný.
Obličejová část
Nosní houba Velká, vystupující nad spodní čelist. Tmavá masová barva, směrem dozadu postupně přechází v šedou.
Morda Dlouhá a zejména u psů silná, z profilu působí téměř hranatě. Oblast mordy a trháků je zhruba stejně silná. Nosní hřbet rovný, často poněkud klenutý, nikdy není prohnutý směrem dolů.
Pysky Mírně převislé, stejná masová barva jako dásně. Malá vráska na tlamě.
Čelisti / zuby Silné čelisti. Chrup úplný, pravidelný a silný. Řezáky se otírají o sebe (nůžkový skus).
Líce Svalnaté a výrazně vyjádřené. "Suchá hlava".
Oči Jantarová barva, tmavá až světlá, oči mají inteligentní výraz. Ve štěněcím věku blankytně modré. Oči jsou kulaté, téměř nejsou postavené šikmo. Vička dobře přiléhají.
Uši Široké a poměrně dlouhé, dosahují zhruba ke koutkům tlamy. Vysoko a úzko nasazené, v dolní části zaoblené do mírné špičky. Ve střehu lehce stočené dopředu, zvrásněné. | |
KRK | |
Nesený a působící ušlechtile, horní linie z profilu prohnutá. Svalnatý, téměř kulatý, ne příliš krátký, suchý. K ramenům zesiluje a ladně přechází do hřbetní linie i do hrudníku. | |
TRUP | |
Horní linie z profilu
Od prohnuté krční linie ladně přechází přes dobře vyjádřený kohoutek do relativně dlouhého pevného hřbetu.
Kohoutek
Dobře vyjádřený.
Hřbet
Pevný a svalnatý, není spáditý. Zadní část hřbetu není přestavěná. Poněkud delší hřbet není vadou, neboť je pro plemeno typický.
Záď
Pánev je dlouhá a mírně šikmo postavená.
Hrudník
Silný, ale ne nadměrně široký, s dostatečnou hloubkou, dosahující téměř k loktům a s dostatečnou délkou. Dobře klenutý, aniž by působil sudovitě, s dlouhými žebry, předhrudí dobře vyjádřené.
Spodní linie z profilu
Lehce stoupající, břicho však není vtažené.
Ocas
Nasazení ocasu se nachází poněkud hlouběji pod hřbetní linií, než je tomu u jiných srovnatelných plemen. Ocas je silný a dobře osrstěný. V klidu visí dolů, ve střehu a při práci je nesen vodorovně nebo také i výše. | |
KONČETINY | |
Hrudní končetiny
Všeobecná charakteristika - nohy jsou "vysoké", šlachovité, rovné a souběžné, nejsou však zeširoka postavené.
Ramena Dlouhá a šikmá. Dobře přiléhající. Silně osvalená. Dobré úhlení lopatky a nad-loketního kloubu.
Nadloktí Šikmo postavené, dostatečně dlouhé a silné.
Lokty Volné a rovně položené. Nejsou vbočené dovnitř, ani vybočené směrem ven.
Předloktí Dlouhé, rovně stavěné.
Zápěstní kloub Silný, pevný.
Záprstí Šlachovité, mírně šikmo postavené.
Přední tlapy Silné, postavené rovně ke středu těla. Prsty přiléhají k sobě a jsou klenuté. Pro plemeno jsou typické delší prostřední prsty, proto nejsou vadou. Drápy jsou světle až tmavě šedé. Polštářky dobře pigmentované, pevné.
Pánevní končetiny
Všeobecná charakteristika - nohy jsou "vysoké", šlachovité resp. dobře osvalené. Jsou postavené souběžně, nejsou vbočené ani vybočené.
Stehno Dostatečně dlouhé, silné a dobře osvalené.
Kolenní kloub Silný a pevný.
Bérec Dlouhý, šlachy zřetelně vystupují.
Hlezno Silné a pevné.
Nárt Šlachovitý, postavený téměř svisle.
Zadní tlapy Silné, kompaktní, bez paspárků. V ostatním stejné jako přední tlapy. | |
CHŮZE / POHYB | |
Pohyb je při všech druzích chodu prostorný a plynulý. Pánevní i hrudní končetiny jsou stavěné souběžně. Cvalový skok je dlouhý a plochý. Hřbet zůstává v klusu rovný. Mimochod je nežádoucí. | |
KŮŽE | |
Silná. Dobře, avšak nikoli příliš těsně přiléhající. | |
OSRSTĚNÍ | |
Srst
Krátkosrstí Krátká (avšak delší a hustější než u většiny srovnatelných plemen), silná, velmi hustá, hladce přiléhající krycí srst. Bez podsady anebo s nepatrným množstvím podsady.
Dlouhosrstí Měkká, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez. Hladká nebo mírně zvlněná. Srst v místě nasazení uší dlouze přerůstá. Na špičkách uší je přípustná sametová srst. Délka srsti na bocích 3-5 cm, na spodní straně krku, na předhrudí a na břiše většinou poněkud delší. Dobré osrstění zadní strany hrudních končetin, jakož i kalhoty na pánevních končetinách, směrem dolů však kratší. U psů smíšeného původu se příležitostně vyskytuje kratší tvrdé osrstění ("stockhaar") se středně dlouhou, hustou a dobře přiléhající krycí srstí, hustou podsadou a středně vyvinutým osrstěním zadní části hrudních končetin a kalhot.
Barva
Stříbrná, srnčí nebo myší šeď, jakož i přechody mezi těmito barevnými odstíny. Hlava a uši jsou většinou mírně světlejší. Bílé znaky jsou přípustné pouze v nepatrné míře na hrudi a na prstech. Příležitostně se středem hřbetu táhne více či méně výrazný tmavý "úhoří pruh". Psi s vysloveně červenožlutým "pálením" smějí dostat nejvýše známku "Dobrý". Hnědé pálení je závažnou vadou. | |
VELIKOST A HMOTNOST | |
Kohoutková výška Psi 59 až 70 cm (ideální velikost 62 - 67 cm) Feny 57 až 65 cm (ideální velikost 59 - 63 cm)
Hmotnost Psi cca. 30 až 40 kg Feny cca. 25 až 35 kg | |
VADY | |
Každá odchylka od výše uvedených vlastností musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Závažné vady
► Výrazné odchylky v typu. ► Netypičnost vzhledem k pohlaví. ► Hrubé odchylky ve velikosti a proporcích.
Obličejová část hlavy Hrubé odchylky, např. příliš silné pysky, krátká nebo špičatá morda
Čelisti a chrup Chybění více než dvou PM1 nebo M3
Oči Lehké, především lehké a jednostranné chyby očních víček
Uši Vysloveně krátké nebo dlouhé, nestočené.
Hřbet Výrazný propadlý nebo kapří hřbet. Přestavěný hřbet.
Hrudník, břicho Sudovitý hrudník, nedostatečná hloubka nebo délka hrudníku. Vtažené břicho.
► Hrubé anomálie v postavení končetin, např. nedostatečné úhlení, vybočené lokty, otevřené tlapy. ► Volná kůže na krku (lalok). Velké odchylky ve tvaru těla a osvalení. ► Silně vyjádřený sudovitý nebo kravský postoj. ► Špatný chod v jednotlivých druzích pohybu, také nedostatečný posun - mimochod. ► Hrubé nedostatky, např. velmi jemná nebo velmi hrubá kůže. ► Přechody mezi variantami srsti stanovenými standardem. ► Chybějící osrstění na břiše a uších (kožené uši). Vlnitá srst na velké části těla u krátkosrsté variety. Vysloveně kudrnaté nebo přiléhavé osrstění u dlouhosrsté variety. ► Odchylky od odstínu šedi, jako např. nažloutlá nebo nahnědlá barva. Hnědé pálení. ► Značné odchylky ve velikosti nebo v hmotnosti (např. více než 2 cm v kohoutkové výšce). ► Ostatní hrubé nedostatky. ► Mírné nedostatky v povaze.
Vylučující vady
► Absolutně netypický, především těžkopádný nebo tělesně slabý. ► Absolutně nevyrovnané proporce. ► Absolutně netypický, např. hlava připomínající buldoka.
Obličejová část hlavy Absolutně netypická, např. prohnutý nosní hřbet.
Čelisti a chrup Předkus, podkus, chybění dalších zubů.
Oči Entropium, ektropium.
Uši Absolutně netypické, např. odstávající.
Hřbet Silně propadlý nebo kapří hřbet, silně přestavěný hřbet.
Hrudník, břicho Vysloveně sudovitý nebo deformovaný hrudník.
► Vysloveně silný lalok. ► Rachitické nebo deformované nohy. ► Chronická ochablost. ► Nedostatky, které vysloveně brání pohybu v jednotlivých druzích chůze. ► Deformace a vady kůže. ► Částečně nebo úplně bez srsti. ► Jiná barva než šedá. Rozsáhlé hnědé pálení. Bílé znaky na jiných částech těla než na hrudi a tlapách. ► Vysloveně nadměrná nebo nedostačující výška. ► Ostatní deformace. Nemoci, které je nutno považovat za dědičné, např. epilepsie. ► Nedostatky v povaze, např. plachost nebo bázlivost.
Výše uvedený přehled vad nemůže přirozeně obsáhnout všechny vyskytující se vady a proto je nutno jej považovat za soupis příkladů vad.0
Poznámka Psi musejí vykazovat dvě zřetelně normálně vyvinutá varlata, zcela sestouplá v šourku. | |
ba |